Dne 14. září Navrhla Evropská komise nouzový zásah na evropském trhu s energií, aby zmírnila nedávný prudký nárůst cen energií.
Solární fotovoltaické elektrárny v celé Evropské unii by mohly podléhat dočasným příjmovým stropům podle nového návrhu, jehož cílem je pomoci spotřebitelům energie snížit účty za elektřinu.
Mezi hlavní opatření navržená Evropskou komisí patří: členské státy sníží spotřebu elektřiny nejméně o 5 % během období špičkové spotřeby elektřiny a sníží celkovou poptávku po elektřině nejméně o 10 % do 31. března 2023; Společnosti vyrábějící elektřinu jsou omezeny na 180 EUR/MWh; na přebytečné zisky z ropného, plynárenského, uhelného a rafinérského odvětví je uvalena daň ve výši nejméně 33 %.
Evropská komise navrhuje dočasné stropy příjmů pro technologie mezní výroby energie s nižšími náklady, jako jsou obnovitelné zdroje, jaderná energie a hnědé uhlí, které dodávají elektřinu do sítě za nižší cenu, než jsou dražší cenové úrovně stanovené mezními výrobci.
Evropská komise uvedla, že tito okrajoví výrobci "vydělávají značné příjmy", protože plynové elektrárny zvyšují velkoobchodní ceny elektřiny.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie 14. prosince uvedla: "Tyto společnosti vydělávají příjmy, o kterých nikdy neuvažovaly, ani o nich ani nesnily."
Výbor doporučuje omezit mezní příjmy na 180 EUR/MWh (180 USD/MWh) do 31. března 2023 a říká, že to umožní výrobcům platit za své investice, aniž by byly ohroženy investice do nových kapacit a provozních nákladů.
Kristian Ruby, generální tajemník energetického průmyslu Eurelectric, však uvedl, že navrhovaná opatření k omezení příjmů pro výrobce obnovitelné a nízkouhlíkové energie "mají potenciál poškodit důvěru investorů".
Podle prognózy Evropské komise budou členské státy EU moci na opatřeních týkajících se stropů vydělávat až 117 miliard eur ročně, přičemž přebytečné příjmy budou rozdělovány konečným spotřebitelům elektřiny postiženým vysokými cenami elektřiny.
Tyto příjmy pak mohou být použity na podporu příjmů, daňové úlevy, investice do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti nebo dekarbonizačních technologií, uvedla Evropská komise.
Návrhy uvádějí, že strop by měl být omezen na tržby z trhu a vyloučit hrubé příjmy z výroby, jako jsou příjmy z podpůrných programů, aby se zabránilo významnému dopadu na počáteční očekávanou ziskovost projektu.
Podle obchodní organizace SolarPower Europe, zatímco fotovoltaické elektrárny jsou také zahrnuty, strop příjmů chrání solární fotovoltaické elektrárny, které nemohou generovat další zisky na trhu s elektřinou, jako jsou ty, které jsou podporovány výkupními cenami, smlouvami o rozdílu a podnikovými smlouvami o nákupu energie elektrárny.
Členské státy však mají potenciál zavést další stropy bez schválení EU. "To vytváří vysokou míru nejistoty pro investory a ohrožuje integritu a jednotu trhu EU," uvedla Naomi Chevillardová, vedoucí regulačních záležitostí společnosti SolarPower Europe. Evropská komise by měla pro nový strop stanovit celoevropskou referenční úroveň. "
Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži, Evropská komise navrhla, aby členské státy měly možnost vyloučit z opatření v rámci příjmového stropu zařízení na výrobu elektřiny s kapacitou nižší než 20 kW.
Evropská komise rovněž navrhla takzvané "dočasné solidární příspěvky" na pokrytí nadměrných zisků z činností v ropném, plynárenském, uhelném a rafinérském průmyslu, které nespadají do stropu mezních příjmů.
Členské státy je budou vybírat na základě zisků za rok 2022, které se za předchozí tři roky zvýšily v průměru o více než 20 %. Příjmy budou přerozděleny spotřebitelům energie, zejména zranitelným domácnostem, těžce zasaženým společnostem a energeticky náročným odvětvím. Solidární příspěvky z odvětví nerostných surovin se uplatní do jednoho roku od vstupu v platnost a očekává se, že přinesou veřejné příjmy ve výši přibližně 25 miliard EUR.
Vzhledem k tomu, že EU čelí závažnému nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po energii, Evropská komise navíc doporučuje, aby členské státy usilovaly o snížení celkové poptávky po elektřině do 31. března 2023 alespoň o 10 %.
Šéf klimatické politiky EU Frans Timmermans uvedl, že energetická krize "ukazuje, že dny levných fosilních paliv skončily a že musíme urychlit přechod na domácí obnovitelnou energii".