Indonéská vláda zveřejnila návrh Komplexního investičního a politického plánu (CIPP), který stanoví indonéské dekarbonizační iniciativy do roku 2050, které zahrnují cíle dosáhnout nulových čistých emisí do poloviny století a rozšířit instalovanou fotovoltaickou kapacitu na 264,6 GW. .
Návrh CIPP je v současné době ve fázi veřejného připomínkování s uzávěrkou 14. listopadu. Jedná se o příspěvek Indonésie k implementaci plánu Just Energy Transformation Partnership (JETP).
V loňském roce indonéská vláda na summitu G20 v Indonésii souhlasila s plánem JETP a na podporu svých cílů v oblasti dekarbonizace získala finanční prostředky ve výši 20 miliard USD.
JETP navrhl řadu plánů pro budoucí energetickou strukturu Indonésie, včetně dosažení 44 % výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030, a návrh CIPP je prvním pokusem indonéské vlády o dosažení těchto cílů.
Významná solární kapacita
Nejpoutavějším rysem návrhu CIPP je závazek Indonésie využívat solární energii, od které se očekává, že bude představovat větší část indonéské instalované kapacity a výroby energie než jakýkoli jiný zdroj energie. Vláda si klade za cíl dosáhnout solární instalované kapacity 29,3 GW do roku 2030 a 264,6 GW do roku 2050, což bude tvořit více než polovinu celkové instalované energetické kapacity Indonésie (518,8 GW).
To pramení z velké části z obrovského potenciálu solární energie v Indonésii. Vláda odhaduje, že instalovaná kapacita solární energie v Indonésii by měla dosáhnout 3,3 TW na základě množství slunečního svitu v Indonésii. To je nejvyšší ze všech obnovitelných zdrojů energie, s potenciálem větru na moři na druhém místě s 94,2 GW.
Stejně tak je zpráva optimistická ohledně potenciálu plovoucího fotovoltaického systému v Indonésii. Začátkem tohoto roku Masdar a PT Indonesia oznámily plány na ztrojnásobení kapacity plovoucí fotovoltaické elektrárny Cirata o výkonu 145 MW. Vláda odhaduje, že kapacitní potenciál samotného plovoucího fotovoltaického sektoru dosáhne 28,4 GW. Proto má Indonésie velký zájem na vývoji nových plovoucích fotovoltaických projektů.
Výše uvedený graf ukazuje, jak indonéská vláda očekává, že výroba solární energie bude rok od roku růst až do roku 2050. Vláda očekává, že výroba solární energie překoná zemní plyn v polovině{1}}, uhlí na počátku 40. let a všechny ostatní formy energie do roku 2045.
Očekává se, že solární energie poroste stabilnějším tempem než jiné formy obnovitelné energie, jako je vítr. Vláda očekává, že se růst větrné energie ustálí ve 30. letech 20. století, zatímco geotermální energie pravděpodobně neporoste po roce 2040. Tento pokračující růst také kontrastuje s očekáváním rychlého, ale pozdního růstu vodíkových paliv a výkyvů ve výrobě zemního plynu v nadcházejících desetiletích.
Autoři návrhu CIPP ve zprávě napsali: „Plán JETP přikládá velký význam výrobě solární fotovoltaické energie jako průkopníka v rozvoji obnovitelné energie v Indonésii po roce 2030, přičemž si uvědomuje svůj obrovský potenciál ve srovnání s jinými řešeními obnovitelné energie.“
Náklady na solární projekt klesají
Pokud se vládní plány naplní, Indonésie přejde na energetický mix, který silně spoléhá na obnovitelné zdroje. Zpráva poukazuje na to, že do roku 2040 budou „téměř všechny nové kapacity pro výrobu energie“ generovány obnovitelnými zdroji energie, z nichž variabilní obnovitelné zdroje energie, jako je solární energie, budou představovat 45 % nové kapacity.
Dosažení těchto očekávání bude vyžadovat značné investice, počínaje financováním zajištěným na loňském summitu G20. To však samo o sobě nestačí. Vláda očekává, že kumulativní investice do geotermálních a solárních sektorů do roku 2040 překročí 55 miliard dolarů, aby se naplnil obrovský potenciál těchto zdrojů energie. Investice do přenosových a distribučních sítí přitom dosáhnou 50 miliard dolarů.
Kromě toho CIPP zahrnuje také čtyřfázový plán na rozšíření národní energetické sítě, který zahájí provoz v etapách od roku 2024 do roku 2030. CIPP zároveň plánuje tři rozšíření stávajících částí sítě, které dosud neurčily předběžný termín uvedení do provozu.