Od vypuknutí rusko-ukrajinské války se Německo okamžitě přidalo k sankcím proti Rusku, což přímo vedlo k tvrdé odvetě Ruska vůči Německu, pokud jde o dodávky zemního plynu. Dnes Rusko každý druhý den „utlumuje plyn“ Německu, takže si Německo hořce stěžuje. Jak přežít letošní zimu je obrovský problém, kterému čelí německá vláda a německý lid.
Ruský zemní plyn tvoří 55 % celkové německé poptávky. Německo sice může dovážet zemní plyn z Blízkého východu a Spojených států, ale bude je to stát vyšší náklady. Tyto náklady jsou v očích Němců neudržitelné. Německo je v tomto případě nuceno opustit tzv. koncepci ochrany životního prostředí a začít znovu spouštět tepelné elektrárny.
Podle německé tiskové agentury v Berlíně německý energetický operátor Unibo nedávno oznámil, že od 29. srpna restartuje uhelnou elektrárnu Heiden v Petershagenu v západním Německu a počáteční doba provozu se očekává do konce dubna. 2023. Není pochyb o tom, že tento krok slouží ke zmírnění nedostatku energie, kterému Německo letos v zimě čelí.
Německo plánuje restartování tepelných elektráren, což ale vyvolalo ostrý odpor domácích organizací na ochranu životního prostředí. Německo bylo na začátku jednou z nejekologičtějších evropských zemí, nyní se „propadlo“ až k restartu tepelných elektráren. Proti jsou nejen domácí organizace, ale odmítavě se staví i mezinárodní ekologické organizace.
Kromě uhelné energie je stabilním a čistým zdrojem energie jaderná energie. Proto se mnoho zemí po opuštění uhelné energie zaměřilo více na uhelnou energii. Německo má ale také jaderné elektrárny, ale Německo plánuje jaderné elektrárny na svém území odstavit a jaderné zdroje v roce 2022 úplně přestat využívat.
Ve skutečnosti se Německo zpočátku k jaderné energii tak nestavělo. Od roku 1969 Německo energicky prosazuje rozvoj jaderné energetiky ve své zemi. Do roku 2011 Německo postavilo celkem 36 jaderných reaktorů a jaderná energie se podílela 25 % na celkové výrobě elektřiny v Německu.
Hlavní příčinou bylo japonské zemětřesení v roce 2011 a jaderná havárie ve Fukušimě, které vyděsily Evropany a způsobily, že důvěra Němců v jadernou energii prudce klesla. Protijaderné nálady Německa byly velmi intenzivní. Během dvou týdnů po japonské jaderné havárii Německo uzavřelo 8 jaderných elektráren v řadě. V následujících dnech Německo také čistilo své jaderné elektrárny a v roce 2022 je zcela odstraní.
S cílem nahradit energii zemního plynu z Ruska Německo také aktivně hledá jiné alternativy. Rozvoj vodní energie v Německu je v pořádku. V zemi je 5 500 vodních elektráren, ale všechny jsou to malé vodní elektrárny s výkonem menším než 1,000 kilowatt, převážně v rukou soukromých osob a malých podniků.
V oblasti výroby větrné energie je na ústupu i Německo. Od roku 2016 propustil německý průmysl větrné energetiky téměř 60000 pracovních míst a také počet nově instalovaných větrných turbín na mnoho let klesal.
Podle německých vědců, pokud se místní solární energie v Německu plně rozvine, může poskytnout velké množství doplnění elektřiny. Věci však nejsou tak hladké, jak se očekávalo. Faktorem rozvoje odvětví solární energie v Německu je nedostatek pracovních sil. Odborníci tvrdí, že k dosažení současných cílů expanze německého fotovoltaického průmyslu bude potřeba přidat asi 50000 pracovníků, ale tito pracovníci nejsou v současné době nikde vidět. Nejen to, špičkových talentů je také málo.
A zjistili, že Čína je největším dodavatelem solární energie a Čína je světovým lídrem jak ve výrobní kapacitě, tak v technologii. Dokumenty EU ukazují, že do roku 2025 by všechny nové budovy a stávající budovy s úrovní spotřeby energie D a vyšší měly být vybaveny střešním fotovoltaickým zařízením. Čína je hlavním vývozcem střešní fotovoltaiky a přirozeně se stává prioritní možností pro fotovoltaické stavby v EU. 90 % střešních fotovoltaických produktů Spojeného království pochází z Číny a dokonce 95 % solárních panelů je vyrobeno v Číně.
Pokud jde o fotovoltaickou výrobu, čínský fotovoltaický průmysl vede svět. V kontextu globální energetické transformace se čínský fotovoltaický průmysl stal její páteří a také hraje důležitou roli v zásobování energií. V současnosti má čínský fotovoltaický průmysl nejúplnější dodavatelský řetězec na světě, od křemíkových materiálů přes komponenty až po fotovoltaické produkty. Ke konci roku 2021 tvořila čínská výroba polysilikonu, součástek, článků a křemíkových plátků více než 70 % celosvětové produkce.
V této době byla německá média hluboce znepokojena energetickou krizí způsobenou rusko-ukrajinskou válkou. Jednak se obávali, že nelze odstranit závislost Německa na ruské energetice, jednak byla jejich závislost na čínském solárním průmyslu nenahraditelná. Věřili, že Německo nemůže Čínu ztratit.
Jinými slovy, pokud chce Německo rozvíjet solární energii jako alternativní zdroj energie, neobejde se bez Číny. Realita ale není optimistická. Spojené státy začaly v Trumpově éře tlačit na EU, aby bojkotovala Čínu. Připojení Německa k technologickému obležení Číny znamená přijetí řady opatření k omezení technologického podnikání čínských společností v Německu. Tato opatření zahrnují posílení dohledu a kontroly čínských společností, omezení vstupu čínských společností do důležitých oblastí Německa a posílení ochrany duševního vlastnictví čínských společností v Německu.
V tomto případě Německo potřebuje, aby Čína nadále poskytovala vysoce kvalitní produkty, ale také chce Čínu potlačit ze všech aspektů. To je bezpochyby velmi rozporuplná situace. A skutečnost je mnohem vážnější, než se zdá.
Německý energetický expert Alexander Lahr uvedl, že jak rusko-ukrajinský konflikt pokračuje, EU uvalila na Rusko několik kol sankcí. V důsledku odporu sankcí se evropská energetická krize dále prohloubí; místo toho budou Spojené státy sklízet výhody. Dnes se vliv Spojených států v Evropě dále rozšířil a Evropa je na USA stále více závislá v ekonomické, bezpečnostní a politické oblasti.
Nejen to, celý Západ upadl do recese, kterou si sami vytvořili, a celý svět se nachází v intenzivní fázi transformace a energetická krize je jen její částí. Pod provokací vedenou Spojenými státy byl svět přinucen stát se táborem, který podporuje nebo se staví proti hegemonii Evropy a Spojených států. Je ale zřejmé, že Západ z toho nezískal žádný prospěch. Pokud Západu chybí sebevědomí a nakonec se mu nepodaří překonat tuto obtíž nebo v důsledku toho upadne do recese, bude to jeho vlastní chyba.