Solární podnikání zažívá v posledních letech boom díky desetiletím neustálých investic a inovací v technologii solárních panelů. Odvětví solární výroby zažívá boom a očekává se, že v budoucnu bude růst ještě rychlejším tempem. V čele s Čínou a Spojenými státy státy po celém světě intenzivně investují do zlepšení kapacity solární výroby energie na podporu zelené transformace.
Světový energetický výhled 2023 (WEO) Mezinárodní energetické agentury (IEA) zkoumá růstový potenciál solárního průmyslu a staví na jeho již tak silné výkonnosti v posledních letech. Na základě současného projektu se očekává, že obnovitelné zdroje budou do roku 2030 přispívat asi 80 % nové výrobní kapacity, přičemž solární energie bude představovat více než polovinu nové výrobní kapacity. Světový ekonomický výhled však zdůrazňuje, že potenciál solární energie je mnohem větší.
Globální roční kapacita výroby solárních panelů dosáhne do roku 2030 přibližně 1 200 GW, z toho se však očekává nasazení pouze 500 GW. Podle prognózy Mezinárodní energetické agentury však pokud nová instalovaná kapacita výroby solární fotovoltaické energie v Číně do roku 2030 dosáhne 800 GW, sníží se čínská výroba elektřiny z uhlí o dalších 20 % a výroba elektřiny z uhlí v Latinské Americe, Africe, Jihovýchodní Asie a Blízký východ budou Objem se sníží o dalších 25 %.
Za posledních deset let zaznamenala solární výroba boom díky výraznému nárůstu investic do výroby solární energie. Očekává se, že to podpoří cíle zeleného přechodu několika zemí po celém světě.
V současnosti však solární výrobě dominuje pět zemí – Čína, Vietnam, Indie, Malajsie a Thajsko. Výrobní kapacita solárních modulů v Číně přesáhla 500 milionů wattů, což představuje asi 80 % celosvětové výrobní kapacity. To znamená, že mnoho zemí při vývoji solárních projektů silně spoléhá na dovážené solární panely. Zvýšení výrobních kapacit na malých trzích solární výroby, jako jsou Spojené státy, Jižní Korea, Kambodža, Turecko a Evropská unie, může snížit závislost na několika trzích a posílit dodavatelské řetězce.
Očekává se, že solární trh zažije v příštích pěti letech složené roční tempo růstu 26 % a během příštího desetiletí se stane dominantním zdrojem výroby elektřiny ve Spojených státech. Nedávné inovace a rozšířené přijetí solárního byznysu navíc tlačí výrobní ceny dolů, přičemž solární náklady ve veřejném měřítku se pohybují mezi 24 a 96 dolary za megawatthodinu bez dotací. To je o 56 % levnější než výroba elektřiny z jádra a zemního plynu a o 42 % levnější než výroba elektřiny z uhlí. Ve spojení s dotacemi poskytovanými Bidenovým zákonem o snižování inflace jsou náklady na výrobu solární energie výrazně nižší než u jiných zdrojů energie.
Čína zároveň vede svět ve výrobě solární energie a jde tak příkladem pro ostatní země. Očekává se, že větrná a solární energie letos překoná uhelné elektrárny a Čína do roku 2023 přidá 217 gigawattů fotovoltaické kapacity, více než zbytek světa dohromady.
Pokud jde o solární energii, vedou Čína a Spojené státy a mnoho dalších zemí po celém světě je následuje. Větší diverzifikace trhu výroby solárních modulů by však mohla zlepšit dodavatelské řetězce a snížit závislost na několika zemích s velkým objemem výroby. Všechny oblasti solárního dodavatelského řetězce musí být posíleny, aby bylo zajištěno, že rostoucí výrobní kapacita odpovídá výrobě a poptávce v celém dodavatelském řetězci a podporuje optimální míru nasazení.