Energetický výzkumný ústav Rystad Energy očekává, že cíle EU pro výrobu solární a větrné energie do roku 2030 budou překročeny.
Po zkušenostech s otřesy na evropských energetických trzích v roce 2022 se vlády začínají zaměřovat na uspokojování dlouhodobých energetických potřeb udržitelným a bezpečným způsobem. Očekává se, že výroba energie z obnovitelných zdrojů rozhodně poroste exponenciálně, ale vysoký podíl výroby solární a větrné energie má stále problémy, které je třeba vyřešit, jako je potřeba vypořádat se s distribucí sítě a rovnováha způsobená náhlým nárůstem sezónní poptávky.
V roce 2022, ovlivněném výpadkem ruského plynovodu do Evropy, výpadkem francouzské jaderné energie a nízkou výrobou vodní energie v Evropě, dosáhly evropské ceny elektřiny ultra vysoké úrovně více než 700 eur za megawatthodinu. To vedlo vlády po celém světě, aby obětovaly udržitelný rozvoj a znovu se obrátily na uhlí pro výrobu energie, aby zajistily energetickou bezpečnost. Údaje ukazují, že výroba elektřiny z uhlí v Evropě vzrostla v roce 2022 o 5 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Evropská energetická krize však také poskytuje příležitost k vytvoření nových norem. Vezměte si jako příklad plán Evropské unie REPowerEU, který zvyšuje cíl výroby energie z obnovitelných zdrojů ze 40 % na 45 % celkové výroby elektřiny v roce 2030. Vybudování větší kapacity výroby energie z obnovitelných zdrojů pomůže urychlit cíl EU v oblasti uhlíkové neutrality a zároveň snížit závislost na dovážená paliva. Rystad Energy očekává, že do konce letošního roku EU dosáhne 211 GW instalované solární fotovoltaické kapacity a 214 GW větrné kapacity. Výroba energie z větru a slunce bude tvořit 31 % výroby elektřiny v EU a očekává se, že celková výroba elektřiny v EU v roce 2023 dosáhne 3 019 terawatthodin (TWh).
Vyrovnané náklady na elektřinu (LCOE) pro solární fotovoltaiku a větrnou energii na pevnině v Evropě navíc klesly na přibližně 50 EUR za MWh, což je polovina LCOE energie ze zemního plynu a uhlí. Z ekonomického hlediska je ekonomičtější stavět nové solární a větrné elektrárny než nadále využívat stávající elektrárny na zemní plyn.
Odhaduje se, že do roku 2030 dosáhne instalovaný výkon solární fotovoltaické elektrárny 490 GW a instalovaný výkon větrné energie 375 GW. Do té doby bude výroba větrné a solární energie činit 53 % celkové výroby elektřiny v EU, čímž překročí 45% cíl navrhovaný REPowerEU.
Nově instalovaná kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů samozřejmě musí nejen nahradit část výroby energie z fosilních paliv, ale také musí být schopna pokrýt očekávanou novou poptávku po energii. Očekává se, že poptávka po elektřině poroste v příštích 30 letech složenou roční mírou růstu (CAGR) ve výši 2 %.
Oddělitelná výrobní kapacita je zároveň zásadní pro zajištění dlouhodobých spolehlivých energetických systémů a pro vyvážení a podporu kolísavého charakteru solární a větrné výroby. Tuto schopnost vyvažování mohou do určité míry poskytnout systémy pro ukládání energie z baterií (BESS), ale je třeba zlepšit vývoj technologie skladování energie z baterií, aby byla cenově konkurenceschopnější. Protože současné průměrné vyrovnané náklady na skladování energie (LCOS) na MWh jsou 135 EUR, což je dražší než stávající plynové elektrárny.
Předpokládá se, že instalovaný výkon BESS se do roku 2030 zvýší na 55 GW a do roku 2050 na 418 GW. Bateriové úložiště těchto kapacit však stále nemůže splnit všechny očekávané nároky tohoto procesu. Bude tedy doplněna také výrobou zemního plynu, zejména v zimním období Evropy, kdy je poptávka po energii vysoká. V důsledku toho budou muset tyto elektrárny dostávat dotace na kapacitu, aby zůstaly v provozu i přes nízkou míru využití pro výrobu zemního plynu, a také budou muset nadále využívat podzemní zásobníky plynu, aby uspokojily sezónní poptávku.